O vlkodlacích

19. prosince 2014 v 13:53 | Lycan Herve Černý pes |  O lycantropech
Z EDY
12/Tu pravil Gangleri: Slunce jede opravdu rychle, skoro jako by je poháněl strach. Ani kdyby se bálo vlastní smrti, nechvátalo by víc.
Vysoký odpovídá: Není divu, že ujíždí tak kvapně. Má v patách pronásledovatele a nezbývá mu než před ním prchat.
Gangleri se otázal: Kdo to je, že mu působí takové nesnáze?
Vysoký praví: Jsou to dva vlci. Jeden běží za sluncem a jmenuje se Skol. Toho se bojí a ten je také jednou chytí. Vlk, který běží před sluncem, se jmenuje Hati, syn Hródvitniho, a chce chytit měsíc. To se také stane.
Gangleri se otázal: Z jakého rodu ti vlci pocházejí?
Vysoký praví: Na východ od Midgardu, v neproniknutelném lese řečeném Železný, žije obryně. Ten les obývají nestvůrně ženy, kterým se podle lesa říká Železné. Stará obryně rodí a vychovává jako syny mnoho obrů, všechny v podobě vlkodlaků, a odtud pocházejí také lito vlci. Vypráví se, že z jejich rodu je nejsilnější Mánagarm. Sytí se krví všech mrtvých lidí a právě on zhltne měsíc a bude dštít krev na nebe a celé ovzduší. Tím pozbude slunce svůj jas a větry zneklidní a zadují ze všech stran. Toto se říká ve Vědmině věštbě:
Babice žije v Železném lese, rodí tam na východě vlčí plémě.
Z něho vzejde zkáza, zhoubce měsíce, ten v podobě stvůry světlo zhltne.
Krmí se temnou krví zahynulých, sídla bohů rudě barví.
Slunce se tmí, nastává čas vražedných smrští.
Ví někdo víc?


O vlčích lidech
Vlčí lidi, nebo vlkodlaky bych rozdělil do dvou kategorií.
Jedni, co jsou potomky vlkodlačí matky nebo otce, může být, a to je častější případ, že byl, či byla vlkodlačí krev u prarodičů.
Druhá skupina je ta, co jsou vlkodlaky, protože je jim to dáno. Je jim to určeno. Takže ve své podstatě, se tímto způsobem oba druhy vzájemně prolínají. Rozdíly mezi nimi jsou velice nepatrné a vlastně nepodstatné. Ale i zde je potřeba určitých dispozic. Takový člověk většinou neví o tom, kdo má ve skutečnosti být a výzvy a náznaky, které ho během života provázejí, přehlíží. A to jak úmyslně, tak nevědomky a to je častější. Jednoduše, tomu nevěnuje pozornost. Takové náznaky jsou celkem jasné. Jde o různé touhy, záliby, které se vymykají normálnímu chování a způsobu života. Jako nejčastější bych uvedl. Toulání po lese a to hlavně v nočních hodinách, absence klasického strachu a lekání se. Strach zde je, ale je na jiné rovině a na jiném stupni chápání. Když na vlkodlaka někdo "bafne", nelekne se, ale zpozorní a dotyčnému srandistovi spíše hrozí to, že přijde k úrazu. Další věcí, které často provází vlkodlaky, je určitý vztah s vlky a psovitými šelmami. Dokonce někdy hodně blízký až citový. Pokud takový člověk zjišťuje své totemové zvíře, je to vlk. Občas se objeví drobná výjimka ve formě psa nebo šakala. Dokonce je velmi pravděpodobné, že byl vlkem i v minulém životě. Ale jak jsem již uvedl, často takové indicie dotyčný přehlíží. Pokud to trvá dlouho, vlčí část jeho duše se začne ozývat silněji. Tento stav pak doprovází různé jiné příhody a hlavně sny. Obojí má za úkol, oznámit dotyčnému, že už by se konečně měl vzpamatovat a začít být tím, čím je! Jakmile si takový vlkodlak uvědomí kdo, či co vlastně je, začne se ve vyšší míře projevovat vlkodlačí mysl. Je to hlavně smysl pro spravedlnost, chápání všeho tak zvaným "selským rozumem", převládá účelnost nad účelností, vyvine se rozvaha a odhad skutečností s okamžitým vyhodnocením situace. Vlkodlaci se zcela neomylně prozradí svým nespolečenským vystupováním, jsou přímý a upřímní. Nemají rádi společenské večerky, vysedávání s kolegy atd. Nemají rádi jakékoliv formy organizování čehokoli, chtějí být sami sebou a nikdo jim do toho nebude kecat. Další skutečností je, že je jen těžko zařadit, kam vlastně patří. Světlo nebo tma? Spíše tma, ale jen takové přítmí. Tady se totiž názory a tradice liší podle území a duchovního zaměření. Pokud mohu hovořit za sebe, tak se přikláním spíše k temné straně, ale zase pokud si nikdo nevšímá mě, nevšímám si ani já. Je to dost složitá odpověď na zjevně jednoduchou otázku. Ikdyž jsou podle mých informací vlkodlaci nejsou vyloženě temní, jsou spíše tak někde na hranici. Každopádně pro všechny je lidská populace protivníkem. Nechtějí se zařadit mezi lidi. Nerozumějí jim a vůbec se neradi podřizují.
Možná bych poukázal na ještě možnou třetí skupinu, ale bez ověření, možná jsou lidi, co se vlkodlakem stali sami, změnou své osobnosti ať už pomocí magie, nebo vlastní vůle. Ale to je čistě spekkulace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama