INGWAZ

22. dubna 2015 v 15:24 | Lycan Herve Černý pes |  Runy

Fonetická hodnota: NG
Symbolizuje: Bůh Yng, hrdina, plodnost, ochrana, kvašení, růst, osamělost, trpělivost, klid, dozrávání
Strom: jabloň
Léčivá rostlina: hořec
Astrologie: Novoluní
Tarot: Poslední soud (Thorson), Slunce (Akron)
Polarita: ženská/mužská
Barva: žlutá
Božství: Yng / Freyr
Živel: voda/země
U této runy se setkáváme s bohem plodnosti Ingem, společníkem Nerthus (sever), bohyní plodnosti a míru, per­sonifikací Matky Země. Ingwaz, nebo Yngve, představuje jeden z aspektů Freye, boha míru, růstu, sklizně, hojnosti a blahobytu, který v pozdějších dobách převzal všechny Ingovi funkce. Ing sehrával důležitou roli v duchovním životě nordických kmenů žijících u moře. Jedna z mnoha verzí mýtu o něm říká, že se vynořil z moře, zmizel a již se nikdy znovu neobjevil. Podle runových textů byl považo­ván za otce Sasů. Podobně jako Nerthus objížděl na svém posvátném voze v rituálním procesí své posvátné okrsky, doprovázen kněžkou, která žehnala jednotlivým ročním obdobím a úrodě.
Jedna staroanglická runová báseň říká:
Yng byl prvním z východních Dánů,
spatřených člověkem,
dokud se opět k vlnám nevydal východním ze všech směrů,
následován svým vozem.
To jméno rekovi kmen Hardingů dal.
Ve společném kultu Inga a Nerthus vzal na sebe ženský živel plně i ten mužský, aby nahradil spotřebovanou energii novou a zabezpečil tak opět všeobecný růst a rozvoj. Podle jedné ze starých severských ság obětoval bůh Frey svůj proslulý kouzelný meč, který sekal a bodal sám od sebe, aby získal ruku krásné obryně Gert (nebo Gerd, dcera Aurbody a Gymi, zvaná v Útgardu též "naše sluníčko"). Právě tento meč, symbol jeho mužnosti, sehrává pak v den Ragnaroku (soumrak bohů) rozhodující a tragickou úlohu.
Bůh Ing/Frey představuje v severské mytologii personifi­kaci plodivé síly, jakou nacházíme v bezpočtu dalších mýtů a ság (keltský Cernunnos, řecký Pan, římský Silvanus, římsko-keltský /galský/ Sucellos a pod.). Shromažďuje v průběhu jisté etapy svou energii, aby ji v klidu a za současného "kvašení" opět obnovil. Ve vnějším světě se s tímto procesem setkáváme na začátku zimy, když se příroda stahuje do stavu nevyhnutného oddechu a klidu. U člověka je to čas vnitřního zaobírání se vlastní duší. Tehdy se zmnožují naše sny, stáváme se vnímavějšími a zas a znova se ohlašují další nezvládnuté aspekty našeho života, bytosti, duše i ducha.
Ve vhodném okamžiku se nashromážděné síly uvolní v jediném orgasmickém a tvořivém výbuchu. Energie Ing- wazu je energií semene, které se otevírá, aby byl zabezpe­čen úspěch a zdar představovaný runou Jera. Je v něm uschováno tajemství procesu stažení se, transformace a opětovného návratu. Prastarý, ale přece jen stále nový a obnovující se ritus, který bychom se měli s plným vědo­mím znovu naučit prožívat.
Ve své anglosaské psané formě runa Ingwaz silně připo­míná "dvojitou spirálu", jak ji známe z genetiky. Prostřed­nictvím tohoto tvaru se runa rovněž stává symbolem růstu a rozmnožování, které jsou nositelem vlastností zděděné­ho genetického materiálu. V kultuře starogermánských severských kmenů - a nejen v ní - byla rozšířena víra, že člověk se znovu rodí do stejného kmene nebo rodu.
V této runě je kromě jiného ukryto i velké tajemství sexuální magie. V kabalistickém stromu života odpovídá runě Ingwaz jedenáctá, pod nejvyšší trojicí sefir se nachá­zející, skrytá a tajná sefira "Daath" (Poznání)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama